My lidé obvykle víme, že existují různé druhy obuvi. Protože takovou všelijakou obuv vídáme, a to někdy v obchodech, někdy v reklamách a někdy na nohou těch kolem nás. Víme, že existují všelijaké boty, a také víme, že rozhodně záleží na výběru, který učiníme. Že tu tedy nejsou různé boty proto, abychom jenom měli na výběr, ale i proto, že se v různých situacích vyžadují různé varianty. A kdo nechce mít problémy, ten volbu bot určitě nesmí podcenit.

Pokud chceme v námi zvolené obuvi vyrazit někam do takzvané lepší společnosti, je pochopitelné, že nezvolíme holínky, ale spíš nějaké ty lakýrky nebo střevíčky, do práce v továrně nebo na poli pak ale učiníme spíše přesně naopak. A to proto, že se někdy někam nesluší a někdy dokonce nevyplácí si určité boty vzít, že by kvůli nim mohly být rozmanité problémy.

A co když jdeme někam na výlet nebo přímo túru? Pak samo sebou také zvažujeme, co si obout. Aspoň pokud jsme tedy soudní. Protože i pro tuto příležitost jsou některé boty vhodnější a jiné naopak. A čím horší je terén, do kterého míříme, čím je tento neschůdnější a tím pádem nepohodlnější a potenciálně nebezpečnější, tím více si může pochvalovat ten z nás, kdo si vybere a obuje trekové boty. Jelikož je to právě tento druh obuvi, který se pro daný účel hodí nejlépe, na který se vyplácí v přírodě vsadit.

Kdo už tyto boty zná, ví, o čem mluvím. A přinejmenším tuší to i ten, kdo už si někdy vzal boty jiné a pak si protrpěl kvůli nepohodlí své. Trekové boty totiž zajišťují i v tom nejhorším terénu pohodlí, sucho, teplo a bezpečí. A to je přece to, co je při túrách to nejdůležitější. Nikdo přece nechce chodit v nepohodlných a třeba promáčených botách, nikdo nechce, aby mu to třeba podkluzovalo a on tak co chvíli riskoval pád a zranění.
Kdo si prostě obuje trekovou obuv, ten si užije každý výlet v přírodě. I ten nejnáročnější.