Vybrali jste si tekutou tapetu pro pokládku v interiéru a dosud jste se s tímto materiálem nesetkali? Pak byste měli znát některé zásady, platné pro práci s textilní tapetou, a jejich vlastnosti a typické jevy, které kontakt s nimi provází.

Jak připravit povrch – pokládání tekutých tapet se podobá tmelení sádrokartonových desek nebo nanášení vrstvy vápenného štuku. Potřebujete k tomu vhodnou konzistenci rozmíchaného sypkého prášku s vodou a samozřejmě důkladně připravený povrch. Ten musí být zejména zbaven prachu a mastnoty a dalších nečistot, které by se mohly při kontaktu s vodou rozpustit a vmísit se do nanášených tapet. Povrch však nemusí být zcela hladký, může být pokrytý prasklinami i drobnými výstupky, neboť tekutá tapeta do hloubky zhruba tří milimetrů dokáže tyto nerovnosti zakrýt.

Jak s pokládkou začít – nezačínejte nikdy na ploše, která bude přímo na očích a bude nejvíce patrná pro každého, kdo se v místnosti objeví. Vždy si vyzkoušejte techniku někde bokem, kde na tom tolik nezáleží, proto si také objednejte tapety o něco více, abyste měli přesah jak pro tyto zkušební „začátky“, tak i pro případné opravy, kdyby se někde omítka poškodila. Zkoušení na méně viditelném místě provádějte i tehdy, pokud už jste tekutou tapetu někdy pokládali, a to z toho důvodu, že může mít ta nová odlišné materiálové složení.

Dětský pokoj – nemusíte mít obavy umístit tuto technologii i do dětského pokoje, tekuté tapety jsou netoxické a vyrábí se z přírodních materiálů, jako je celulóza, hedvábí bavlna, vlna, slída atd. pouze by děti měly vědět, že nanesenou vrstvu na zdivu mohou mechanicky poškodit svými hračkami nebo nevhodným chováním.

Exteriér – tekutá tapeta není do exteriéru určena, mohla by se tu rozmáčet a odlepit. Je to způsob úpravy povrchu zdiva vhodný pouze do vnitřního prostředí bytů, kanceláří, hotelů, sportovišť, společenských sálů atp.